Vzpomínání

15. února 2013 v 11:30 | Romčule |  Povídky
Seděla tam a jen tak přemýšlela, najednou jí po tváři stékali kapičky slz. V tu chvíli ji pohladil po vlasech a pošeptal: "Neplač, prosím." "Nepláču, vzpomínám," odpověděla mu.
Vzpomínala, jaké to bylo, když bylo všechno ještě v pořádku, ještě než ji zradil. Jezdili na výlety a bral ji na loď chytat ryby, když byla ještě malinká. Milovala ho, jak jen dcera může milovat svého otce. Byl to její nejlepší kamarád. Pouze do chvíle, než ho uviděla, jak se objímá s cizí paní, kterou jí pár dní na to představil jako novou tetu. Už nebyla tak malá a nebyla ani hloupá ani nevěděla, co bude následovat. Cítila strašnou zradu vůči ní a vůči její mamince. Chtělo se jí křičet, utéct z domu jen proto, aby bylo všechno jako dřív. S tatínkem přestala komunikovat poté, co se od nich odstěhoval a začal chodit na výlety a brát na loď svoje nevlastní děti. Ona mezitím vyrostla, zvykla si na to, že vzpomínky bolí a tak radši nevzpomínala, odstěhovala se s maminkou a začala žít nový život, našla si přítele, založila rodinu a doufala, že její manžel nikdy neudělá to, co její otec jí i její mamince. Nenáviděla ho, zařekla se, že už ho v životě nechce, ani vidět. Vše jí vycházelo a šlo podle plánu, až když jednou vzala své děti s manželem, na výlet do přístavu, uviděla tam jeho loď, a veškeré vzpomínky se vrátili se stejnou bolestí, jakou prožívala před dvaceti lety, manžel si hrál s jejími dětmi na dětském hřišti. Ona se posadila na zábradlí a jen tak přemýšlela. Najednou jí někdo položil ruku na rameno a řekl: "Odpust mi, pokud můžeš." Ona tam pořád jen mlčky seděla a jen tak přemýšlela, najednou jí po tváři stékali kapičky slz. V tu chvíli ji pohladil po vlasech a pošeptal: "Neplač prosím." "Nepláču, vzpomínám." Odpověděla mu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza_Cullen Tereza_Cullen | Web | 15. února 2013 v 12:13 | Reagovat

Ahoj :) Máš docela dobrej blog já mám blog o stmivani - www.twilightbloog.blog.cz :)

2 Bella Bella | Web | 15. února 2013 v 12:14 | Reagovat

Ahoj, máš hezkej blog..na mém blogu mam taky rubriku "ze života" dobrá náhoda :D Peknej blog...

3 blažena blažena | Web | 15. února 2013 v 12:27 | Reagovat

Moc dojemný příběh, pokud není vymyšlený, asi bych zkusila odpustit...
P.S. Dík za návštěvu a komentář.

4 Camilla Camilla | E-mail | Web | 15. února 2013 v 13:56 | Reagovat

Krásně dojemná povídka !!!
Umíš krásně psát, trošku mi u toho i slzely oči ;)
Jen tak dál...

P.S. : I já píšu povídky, ale zatím tam mám jen upoutávky. Kapitoly začnu psát až od března ;) Pokud budeš chtít, tak se koukni ;)

5 ▲ ℳяs Vɑɴє𝓈𝓈 ℓєpi𝚍ℓo. ▲ ▲ ℳяs Vɑɴє𝓈𝓈 ℓєpi𝚍ℓo. ▲ | Web | 15. února 2013 v 15:36 | Reagovat

To je krásný :'))

6 Týna Týna | 15. února 2013 v 22:24 | Reagovat

Vážně překrásný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama